Daň z převodu nemovitosti už neexistuje. Nově zaplatíte daň z nabytí nemovité věci.

Povinnost platit daň z nabytí/převodu nemovitosti byla zrušena v roce 2020. Více o daních, které musíte při pořizování/prodeji nemovitosti zaplatit v článku – Nemovitosti a daně: Víte, co musí státu odvést prodávající a co nabyvatel?
 

Občanský zákoník není jediná nová právní norma, která v tomto roce vstoupila v platnost. S koncem loňského roku zanikl zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Zatímco dědictví a dary momentálně řeší novela zákona o dani z příjmu, poplatky do státní pokladny za převody nemovitostí si vysloužily vlastní zákon o dani z nabytí nemovité věci. Od roku 2014 už se tedy neplatí daň z převodu, ale daň z nabytí nemovitosti.

Poplatníkem daně zůstává prodávající

Ačkoliv původním záměrem bylo přenést platbu daně z prodávajícího na kupujícího, nakonec byla tato část zákonodárci zamítnuta a tak i nadále zůstává poplatníkem prodávající. Jedinou změnou je možnost smluvně dohodnout, že daň bude platit kupující. Pokud se na ničem takovém účastníci obchodu nedohodnou, zůstává kupující pouze ručitelem a daň zaplatí jen v případě, že se jí nepodaří vybrat od prodávajícího.

Sazba daně zůstala 4 % ze základu daně. Do letošního roku bylo povinností prodávajícího zajistit znalecký odhad ceny nemovitosti. Základem daně pak byla prodejní cena nebo právě cena z posudku – samozřejmě se daň vybírala z té vyšší z nich. Tato povinnost se nově ve většině případů ruší. Pokud nebudete převádět nemovitosti z majetku obchodních společností, u svých soukromých nemovitostí už znalce potřebovat nebudete.

Základem daně nově bude buďto cena sjednaná, to znamená prodejní, nebo takzvaná srovnávací daňová hodnota. Ta se vypočítá jako 75 % z ceny zjištěné odhadcem nebo 75 % směrné hodnoty určené správcem daně. Opět platí, že daň se bude platit z vyšší částky.

Pokud by vám bylo líto, že znalci díky novému zákonu přijdou na mizinu, můžete si samozřejmě i dnes nechat zjistit cenu u nich a srovnávací daňová hodnota se pak vypočte ze znaleckého posudku, to je ta výše zmíněná zjištěná cena. Jestli se vám peníze za posudek vyhazovat nechce, cenu určí správce daně – to je ta směrná hodnota. V tomto případě půjde o cenu obvyklou v daném místě a čase. Postup pro její výpočet určuje vyhláška ministerstva financí.

Daňové přiznání máte povinnost podat nejpozději tři měsíce od konce měsíce, ve kterém jste nemovitost prodali. V tomto případě se tedy nic nemění. Nově by daňové přiznání mělo obsahovat i údaje o nemovitosti, které správce daně použije k určení směrné hodnoty. V daňovém přiznání pak spočítáte daň ze sjednané ceny. Správce dopočítá srovnávací hodnotu a buď použije vaše číslo nebo vám vyměří vyšší daň na základě vlastních výpočtů.

Jestli si dobře vzpomínám na slova bývalého ministra financí, cílem tohoto zákona mělo být zjednodušení administrativy spojené s platbami daní za převody nemovitostí a taky jejich efektivnější výběr. Osobně mi přijde minimálně výpočet daně komplikovanější než tomu bylo doposud a tipuji, že na úřadech s tím budou mít práce spíše více. Pokud vám výše popsané změny přijdou jako krok správným směrem, můžete pana ministra pochválit v komentářích pod článkem ;).

Chystáte se na prodej své nemovitosti? Nabídněte ji našim uživatelům – Podejte si u nás inzerát zdarma.